Ptačí chřipka

Vysocepatogenní ptačí chřipka subtypu H5N8 se šíří Evropou. Nákaza je potvrzována u nalezených uhynulých volně žijících ptáků a také v chovech drůbeže. V ČR zatím žádný případ výskytu nebyl potvrzen ani u volně žijících ptáků ani v chovech drůbeže. Přesto je potřeba věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a preventi-vních opatření v chovech drůbeže.

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů.

Inkubační doba je časový úsek mezi kontaktem s původcem nákazy a vzplanutím klinických příznaků. V případě influenzy je to pouze několik dní. První příznaky se obvykle objeví do jednoho týdne.

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.

Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psi apod.).

Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická (obr. 1). Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích (obr. 2), edém hlavy (obr. 3). Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách (obr. 4).

V případě podezření na výše uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu. Řiďte se přesně podle jejich instrukcí. Nedovolte vstup cizím osobám do postiženého místa.

Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Je třeba:

 chráit se kontaktu s podezřlýi zvířty, uhynulýi ptáy, nedotýat se ptačíh výalů

 poučt děi, aby se nedotýaly nalezenýh nemocnýh nebo mrtvýh ptáůa nehráy si

s drůeží

 nezpracováat nemocnou drůež

 dbá o osobníhygienu (umýáírukou, přzouváí přvléáípo kontaktu s drůeží,

 informovat o náezu věšío poču uhynulýh ptáůveterináníspráu,

 ochrana domáíh miláčů- psů kočk apod. – zabráit jim v kontaktu s uhynulýi

nebo nemocnýi ptáy

 př zahraničíh cestáh do rizikovýh oblastípostižnýh ptačíchřpkou, se vyhýat

trhů s drůeží nekonzumovat zde jíla na ulici. Dbá dalšíh doporučnívydanýh

Evropský centrem pro kontrolu a prevenci nemocía Ministerstvem zdravotnictví

kterájsou zveřjněa na www.mzcr.cz

V tomto období výazně doporučjeme chovatelů drůež, kterámápřítup do venkovníh výěů tam kde je to technicky a provozněmožé umítěízvířt uvnitřbudovy.

 ideáníje drůežchovat v uzavřnýh objektech a chráit ji přd kontaktem s volně

žjíí ptactvem,

 slepice, kohouty a krůy nedržt společěs vodnídrůeží,

 v chovech, kde nenímožo zajistit chov v uzavřné objektu, přjmout opatřní

kteráv nejvyššímožémíř zabráíkontaktu s volněžjííi ptáy,

 krmivo a vodu umítit uvnitřbudovy, v krajní příaděpod přítřšem,

 pokud možo zamezit pobytu na vodníh plocháh, kde jsou i volněžjíívodníptái,

 pokud možo nenapáet neoštřnou vodou z povrchovýh vodníh nárží

ke který majípřítup volněžjííptái

 venkovnívodnínárž dle možostíchráit přd volněžjííi ptáy (síě ploty, zárany),

 pokud je to možéa vhodnévyuží plaščů např siluetu nebo maketu dravce,

 zamezit znečšěíkrmiva a vody trusem volněžjííh ptáů

 oznáit zvýšnýúyn, onemocněínebo změu chováíptáůveterinář,

 nekrmit zvířta masem uhynulýh ptáů